Ještě jste na Lipně nebyli ?
Pokud ano, určitě jste
něco přehlédli ...
Hotely, penziony,
autokempy, chaty,
restaurace, půjčovny ...
Jak je na Lipně právě teď ?
Co ukazují webové kamery ?
A jak bude zítra ?
12.0°C
Výlety, hotely, penziony,
restaurace, parkoviště,
půjčovny ...
Letecké foto, památky,
příroda, Lipno, sport,
turistika ...

Lipenská příroda

Šumavská krajina kolem Lipna
Šumavská krajina kolem Lipna

Lipno se rozkládá v Chráněné krajinné oblasti Šumava, která je největším chráněným územím České republiky (1630 km2, délka 113 km, šířka kolem 15 km, obvod kolem 330 km). Chráněná oblast zahrnuje vlastní Šumavu a její podhůří, rozsáhlý horopisný celek, který se rozkládá podél jihozápadní hranice Čech.
I když dosahuje značné nadmořské výšky na poměrně velké ploše nepůsobí z české strany dojmem vysokého pohoří. Sklání se totiž do vnitrozemí pozvolna a přechází tak v pahorkatiny jižních i středních Čech. Šumava je jednou z nejstarších částí Českého masívu, složenou převážně z rul a svorů, které jsou místy proraženy žulovými masívy, vystupujícími jako vrcholky nad své ploché okolí.

Bookmark and Share

Lipenská fauna a flora

Labutě na Lipně
Labutě na Lipně

Významnou součást Šumavy představuje fauna horských smrkových lesů. Typickými druhy pro tato stanoviště jsou tetřev hlušec, datlík tříprstý, sýc rousný nebo kos horský. Na prosvětlených okrajích létají horské druhy motýlů, z nichž nejtypičtější je okáč rudopásný. Pod kůrou stromů nebo padlými kmeny žije plž vrásenka pomezní.

Bohatší faunu hostí smíšené lesy buku, jedle a smrku, často s příměsí jilmu nebo klenu. Takové lesy jsou domovem rysa ostrovida nebo netopýra velkouchého, v bucích hnízdí puštík bělavý a strakapoud bělohřbetý. Poměrně dobře prozkoumána je fauna brouků. Z typických i nápadných druhů je možno jmenovat střevlíka Carabus irregularis, kovaříka Danosoma fasciata nebo roháčka bukového.

Husa berneška na Lipně
Husa berneška na Lipně

Velmi významnou složkou smíšených lesů jsou měkkýši. Vyskytuje se zde celá řada vzácných druhů jako např. alpská chlupatka bezzubá, karpatská vřetenatka nadmutá nebo vrkoč Vertigo ronnebyensis.

Velmi typickými biotopy jsou horská a údolní rašeliniště. Tyto biotopy nehostí žádné typické druhy obratlovců, volnější vazbu na ně mají např. myšivka horská, tetřívek obecný nebo bekasína otavní. Mnohem významnější je fauna bezobratlých, mezi kterými je velké množství tyrfobiontů a tyrfofilů. V rašelinných jezírcích žijí vzácné druhy znakoplavek (Notonecta reuteri, N. lutea), larvy vážek (šídlo rašelinné, lesklice horská) nebo potápníci Ilybius crassus a Agabus wasastjernae.

Kachna divoká na Lipně
Kachna divoká na Lipně

Ze suchozemských bezobratlých jsou typičtí střevlík Menetriésův, mandelinka Chrysomela lapponica, nosatec Coeliotes nigritarsis a velké množství pavouků (slíďák Pardosa sphagnicola, zápředník Clubiona norvegica a další). Také mezi motýly je velké množství druhů vázaných na rašeliniště. Z denních je to žluťásek borůvkový, perleťovec mokřadní nebo modrásek stříbrooký, z nočních např. můra Xestia rhaetica nebo píďalka klikvová.

Dalším významným nelesním stanovištěm Šumavy jsou druhotná bezlesí. Tyto ekosystémy vznikly převážně po zbourání dřívějších osad. Jedná se zejména o velmi významná hnízdiště ptáků, jako jsou chřástal polní, tetřívek obecný, hýl rudý nebo slavík modráček středoevropský. Typickými druhy bezobratlých jsou například kobylka hnědá, okáč rosičkový, majky rodu Meloe, svižníci rodu Cicindela nebo střevlík Amara nigricornis.

Racek chechtavý
Racek chechtavý

Zcela specifickým stanovištěm jsou balvanité sutě a kamnenná moře. Přestože většina živočichů žijících na těchto stanovištích jdou druhy okolní přírody, vyskytují se zde velmi specifičtí obyvatelé, zejména mezi bezobratlými. Velmi charakteristickými obyvateli jsou pavouci (např. Bathyphantes simillimus nebo Porrhomma egeria), mnohonožka Leptoiulus montivagus nebo střevlík Pterostichus negligens. Z obratlovců se zde pravidelně vyskytují plch velký a plch zahradní.

Velmi typickými a neobvyklými stanovišti jsou ledovcová jezera a jejich kary. Jezera samotná jsou druhově poměrně chudá, ovšem i zde se objevují velmi typické druhy, jako jsou perloočka Ceriodaphnia quadrangula, jepice Leptophlebia propinqua nebo klešťanka Glaenocorisa propinqua. V karech žije mj. endemický střevlík Šumavy Oreonebria castanea sumavica a hnízdí zde sokol stěhovavý.

Užovka obojková
Užovka obojková

Stojaté vody na Šumavě zahrnují jak rašelinná jezírka, o kterých byla řeč výše, tak různé drobné tůňky a rybníky až po přehradní nádrže Nýrsko a Lipno. Menší nádrže obývá více druhů obojživelníků, čolek horský a obecný, ropucha obecná, skokan hnědý, ale též rosnička zelená nebo kuňka obecná a žlutobřichá. Pro velké nádrže je zase charakteristický výskyt mnoha druhů ptáků, kteří se zde zastavují během tahu, popř. se sem vzácně zatoulají. Jsou to mimo jiné volavka bílá, racek stříbřitý, kajka mořská, orel mořský, hohol severní, kormorán velký a mnoho druhů bahňáků.Novodobým průzkumem Lipna byl zjištěn výskyt mnoha druhů vzácnějších měkkýšů, jakými jsou lištovka lesklá, velevrub nadmutý nebo velevrub malířský.

Podobně bohatá a pestrá je fauna tekoucích vod a jejich břehů. Ze savců zde pravidelně žijí vydra říční a rejsek horský, z ptáků skorec vodní, ledňáček říční, konipas horský. Dominantními rybami potoků Šumavy jsou pstruh potoční, vranka obecná a střevle potoční, na některých místech je stále poměrně hojná mihule potoční. Z bezobratlých živočichů patří k typickým obyvatelům čistých úseků tekoucích vod perlorodka říční nebo rak říční. Vyvíjí se zde veliké množství vodního hmyzu (jepice, pošvatky, chrostíci), z nichž mnohé patří boreoalpinní či alpsko-šumavské druhy. Stejně bohatá je i fauna břehů, kde žijí např. střevlíci Bembidion ascendens, Epaphius rivuralis nebo mrchožrout Pteroloma forsstroemii.

Lipenská flora

Nejtypičtější zástupce Šumavských lesů - smrk
Nejtypičtější zástupce
Šumavských lesů - smrk

Šumavská květena a rostlinstvo je charakteristickou ukázkou středohorské středoevropské flóry a vegetace, ale má i svá určitá specifika, daná zejména relativní blízkostí alpského vysokohorského masivu aj. Šumava, až na nevelké úseky podhůří, neoplývá přílišnou různorodostí přírodních podmínek. Také její květena má proto poněkud uniformní ráz, zpestřovaný spíše antropogenními než přírodními vlivy.

Základní vklad do fytogenofondu Šumavy se uskutečňoval v dávných obdobích geologické minulosti země. Ve svém úhrnu proto odpovídá středoevropskému globálu danému polohou, rozpětím nadmořských výšek, klimatem a změnami klimatu v průběhu věků.

V lese ...

Starý pán
Starý pán

Lesy kolem Lipna a zejména na jeho pravém břehu jsou krásné, hluboké a divoké. Nejčastějším stromem který uvidíte je smrk - který je původní šumavskou dřevinou a můžete tu najít stromy staré i více než 200 let. Dalšími dřevinami jsou jedle, poměrně rozšířená borovice, modřín, buk, bříza.

Nejpůvodnější složení lesa najdete v okolí Svatého Tomáše a Plechého (zde jsou také tzv. genové základny - tedy lesy sloužící jako genová banka původních porostů pro jejich obnovu).

 

 

Bukové zátiší
Bukové zátiší

Pokud chcete vidět, jak les na Šumavě kdysi vypadal, naplánujte si výlet na Plešné jezero, na Plechý a zážitkovou stezkou Duch pralesa k pomníku Adalberta Stiftera nad Plešným jezerem. Tenhle výlet pro milovníky lesa určitě stojí za to a pokud ho absolvujte třeba v pozdním podzimu, les se Vám odmění krásnou barevností a stezky zase minimem lidí.

 

 

 

Na houby, borůvky ...

V lesích kolem Lipna je pravý houbařský ráj. Ani moc nezáleží na tom, na které straně Lipna les navštívíte - hub je všude dost a některé lokality zvou k houbařským orgiím už svým názvem - napž. Houbový vrch nad Horní Planou. Při svých výpravách za plody lesa mějte ale na paměti, že se celou dobu pohybujete v chráněné krajinné oblasti a že do 1. zón NP Šumava je vstup možný pouze po značených stezkách (viz. výňatek z návštěvního řádu NP Šumava) a sběr lesních plodů je zde zakázán (a pokuta od strážce parku může být nemilým zásahem do rozpočtu na dovolenou).

Král pod trávou
Král pod trávou

Pokud chcete vědět, kam přesně na houby vyrazit, odpovím jako správný houbař - DO LESA ! Ale protože tyhle stránky mají informovat co nejlépe, najdete u některých fotografií houbařských úlovků i jejich přesné umístnění - třeba budete mít na tom samém místě štěstí jako já ;-) Kolem Lipna rostou všechny běžné jedlé druhy hub.

TIP - některé hotely a penziony mají speciálně pro houbaře připravené síta na sušení hub a v některých Vám po domluvě jistě rádi připraví třeba smaženici z donesených hub.

 

 

 

 

Na borůvkách
Na borůvkách

Totéž platí i o borůvkách - když máme chuť na borůvkový koláč, jedeme někam do lesa (nejčastěji na pravý břeh Lipna) a "na koláč" natrháme vždycky. (Jen upozornění - i přesto, že je ve II. a III. zónách CHKOŠ sběr povolen, nesmíte používat česací hřebeny !)

 

Na rybách ...

Rybaření v ranní mlze
Rybaření v ranní mlze

Ano - o Lipně se říká, že je to rybářský ráj i když s tím někteří rybáři třeba nesouhlasí. Viděl jsem ale fotografie pořádných sumců, chycených na Lipně v létě 2007 a soudě podle množství rybářů kolem břehů a na loďkách na tom ráji asi něco bude.

Pokud si potřebujete dokoupit nějaké vybavení, návnady, rybářský lístek nebo půjčit loďku, seznam najdete zde ... Konkrétní podmínky rybaření na Lipně určitě každý rybář zná a pokud si není jist, dostane aktuální pravidla u těchto prodejců.

Ráno na rybách ...
Ráno na rybách ...

 

 

 

 

 


A co se tedy v Lipně mimo jiné dá chytit ?

Štika (štíhle;-)
Štika (štíhle;-)
Okoun
Okoun
Hejno kaprů
Hejno kaprů
Okoun
Okoun
Okounek
Okounek
Štíhle
Štíhle
Štika
Štika
Štika
Štika
Všechny podvodní fotografie laskavě poskytl Jan Spáčil (www.spachal.info)
(Jedná se o ilustrační fotografie a nejsou focené v Lipně)

 

Klima na Lipně

Teplota

Horký slunečný den na Lipně
Horký slunečný den na Lipně

Díky nadmořské výšce je klima na Lipně označováno jako vlhké a chladné. To ale neznamená, že to v létě není teplo a sucho. Výraz "vlhké a chladné" berte jako vědecký průměr. Nejteplejší měsíce jsou červenec a srpen, nejchladnější pak leden a únor. Např. v roce 1983 bylo v červenci ve Vyšším Brodě 36,0 °C v Lenoře 35,2 °C. Nejchladněji bylo např. v Lenoře - 33,0 °C 7. 1. 1985, Nové Peci - 29,0 °C 7. 1. 1985 a Vyšším Brodě - 32,3 °C 7. 1. 1985. Denní maxima nastávají kolem 14 hodiny a minima v období svítání.

Vlhkost

Podzimní přeháňky
Podzimní přeháňky

Vlhkost vzduchu se dlouhodobě pohybuje kolem 80%, v zimních mrazivých dnech ale klesá až k 10%. Maximum připadá na prosinec, minimum na květen až červenec. Ve vysokých polohách dosahuje vlhkost vzduchu často 100% při hustých mlhách a srážkách.

Labutě na Lipně
Labutě na Lipně
Šumavská krajina kolem Lipna
Šumavská krajina kolem Lipna
Podzim na Lipně
Podzim na Lipně
     
Zimní Lipno
Zimní Lipno
Krajina kolem Lipna
Krajina kolem Lipna
Čertovy proudy
Čertova stěna, Čertovy proudy
     
Jaro na Lipně
Jaro na Lipně
Jaro na Lipně
Jaro na Lipně
Pastviny kolem Lipna
Pastviny kolem Lipna
     
V lese u Zvonkové
V lese u Zvonkové
 U Zvonkové
U Zvonkové
Borůvkový ráj
Borůvkový ráj
     
Houbařský ráj
Houbařský ráj
Pastviny u Hořic na Šumavě
Pastviny u Hořic na Šumavě
Ráno v lese
Ráno v lese
     
Smrčina od Horní Plané
Smrčina od Horní Plané
Krajina u Černé v Pošumaví
Krajina u Černé v Pošumaví
Lipenský podvečer na Pláži
Lipenský podvečer na Pláži
     
U rybníka Olšina
U rybníka Olšina
Slunečný den na Lipně
Slunečný den na Lipně
Čertova stěna u Vyššího Brodu
Čertova stěna u Vyššího Brodu
     
Plešné jezero
Plešné jezero
Na Medvědí stezce
Na Medvědí stezce
Lesní zátiší
Lesní zátiší
     
Koňský potok
Koňský potok
Kamenné moře
Kamenné moře
Potůček pod Plešným
Potůček pod Plešným

Výlet na naučnou stezku "Svatý Tomáš" na které se dozvíte spoustu zajímavých informací o pěstování a obnově lesa. Výlet povede i kolem hradu Vítkův kámen s nádherným výhledem na Lipno.

Výlet na Plešné jezero - památku na dobu ledovou na Šumavě si můžete prodloužit o naučnou stezku "Duch pralesa" a projít si tak alespoň kousek skutečného šumavského pralesa.

 


© 2017 Daniel Selucký info@lipensko.org